Tichý pochod

 

Víkendový seminář – Šumava

 

Speciálně sestavený program sebeuvědomovacích technik, díky kterému prožijete za tři dny důvěrné seznámení se svou myslí a tělem.

 

Když cítíme blízkost, ale pořád máme dost prostoru.

Když je v tichu jediná upřímná pravda.

Když objevujeme, uvědomujeme si, propojujeme myšlenky a pak se pochopíme.

To všechno se odehrává při putování. Blahodárné ticho nám dopřává prostor a chůze přirozeně otevírá témata v naší mysli. Někdy musíme chodit velmi dlouho, abychom si uvědomili, co je naším záměrem, co skutečně potřebujeme a jak se máme rozhodnout. Ale pak to uděláme a je to správně.

S myšlenkami z putování pak budeme dále pracovat v sobotu večer a v neděli, když už budeme zase mluvit (není to nutnost).

 

          CHCI VYRAZIT          
 

 

Co nás na semináři čeká?

 

  • 1. den. Sejdeme se v pátek v 18 h v chaloupce.

Seznámíme se mezi sebou a taky s okolím. Po večeři začneme s programem, který bude končit cca ve 21h. Během večera budeme mít k dispozici občerstvení, aby nám bylo dobře a nemuseli myslet na nic jiného, než na sebe.

  • 2. den. Sobota. Putování.

Vyrazíme na túru beze slov. Délka trasy bude do 20 km a tempo skupiny bude určovat její nejpomalejší člen. Nejedeme závodit, ale rozjímat. Přesto ale chodit potřebujeme a pokud máte vážnější zdravotní omezení, museli byste jít alternativní trasu.

Nachystáme si svačinu (zásoby budou na místě k dispozici) a půjdeme beze slov trasu, kterou budeme dopředu znát. Ani u svačiny nebude třeba mluvit, stačí oční a jiný kontakt a uvidíte, kolik si toho můžeme říct, aniž bychom použili jediné slovo. Vyrazíme po snídani a vrátíme se v podvečer.

Zároveň ale připomínám, že mlčení není dogma a pokud nastanou situace, kdy slova budou potřeba (pomoc jiným, pozdravy ostatním turistům atp.), můžeme jich využít a pak zase pokračovat v tichém režimu.

Po večeři se sejdeme ve společné místnosti a nakreslíme svůj den. Nebojte se, nepotřebujete žádné výtvarné umění, jen pomocí barev vyjádříte na papíře svoje pocity. A ty pak doplníte slovním komentářem. 

Provedu vás společným večerem, myšlenkovými procesy a uzavřu sobotní den.

  • 3. den. Neděle. Vyhodnocení a zakončení.

Po snídani nás čeká dopolední program, u kterého zvládnete vstřebat dojmy z předchozího dne, ze sdílení a sami ze sebe. Putování a objevování zakončíme společným obědem a rozloučíme se. Pokud si budete chtít pobýt sami v okolí, budete na to mít ještě dostatek prostoru a obvykle se ten čas ještě velmi hodí.

Co si zabalit do batohu:


Budeme se pohybovat venku, dost možná i v mrazu, takže si klidně zabalte i ty nejteplejší věci, třeba za ně budete nakonec rádi.

 Nezapomeňte vzít:

  • nepromokavé oblečení nebo pončo a návleky
  • pohorky
  • zateplující vrstvy, protože když se zastavíme, nemusí být teplo na rozdávání (péřová bunda, pořádný svetr, zateplená sukně...)
  • teplé ponožky a prádlo, ve kterém je vám dobře (termoprádlo)
  • podsedák (např. uříznutý kus karimatky) – na svačinu je to věc k nezaplacení
  • termosku a klidně i lahev na vodu
  • zápisník

Pokud se budete chtít poradit ohledně vybavení, klidně mi napište.

 

Kde budeme bydlet?
 

V penzionu U Oslíka, Nový Dvůr 151, Zadov

K dispozici budeme mít tři apartmány, každý se dvěma místnostmi. V tomhle místě se mačkat vážně nebudeme.

 

Co budeme jíst?
 

Samé dobroty, o které se hlavně vůbec nemusíte starat, protože je uvaří citlivá duše. Začneme v pátek večeří a skončíme nedělním obědem.

Jídlo je pestré, s dostatkem zeleniny a na sobotní výpravu si nachystáme svačiny na místě. Můžete si dokoupit i nějaké drobnosti, ale není to potřeba, jídla bude opravdu dost.

Kdo nás povede?


Víkendem vás budu provázet já, Alena Wehle. Kromě sobotního putování se můžeme věnovat citlivosti i tématům souvisejícím. 

 

Jak se dostaneme na místo?
 

Nejlíp autem, v malé skupince se nám obvykle podaří skloubit spolujízdu, ale kdyby to nevyšlo, do Zdíkova je dobré autobusové spojení z Prahy a můžu nabrat pár lidí i tam.

 

Kolik to bude stát?
 

3.490,- Kč

Cena zahrnuje programové vedení, ubytování, stravu a výtvarné pomůcky

 

 

          CHCI VYRAZIT          
 

 

Co řekli o semináři účastníci?

 

Tichý pochod a vôbec celý víkend ma silno nabil energiou, priniesol viac kľudu a sebauvedomenia. Je to ako meditácia v pohybe, sústredenosť len na to podstatné, vycibrenie vnímania. Tým ako dokážeš ľudí nacítiť a jemne pošťuchnúť, v skupine sa vytvorila krásna atmosféra spolupatričnosti, kedy si jednotliví účastníci navzájom pomáhali. Vrelo odporúčam každému citlivému jedincovi.

Martin Feč CEO, Charter Advisory

Tři dny strávené s Alenou mě vrátily k sobě, víc než cokoliv jiného za poslední dobu. Říká se „přijmi se a tak se měníš, a její bezpodmínečné přijetí mění od základů“. Ticho, které něžně hladí - křehkost momentů v průběhu pochodu - zpětné reakce a přijetí spoluúčastníků - průvodce, který do detailů ví, co děla a je mistryní v oboru. Mohu jen doporučit pokud jste na cestě."

Jana Bergerová Fotografka

Na víkendový seminář Tichý pochod jsem se přihlásila z nějakého vnitřního pocitu, že tam chci jet,že je to správná chvíle pro mě. Netušila jsem, jak takový víkend bude probíhat, ale bylo téměř jisté,že se tam setkám s lidmi citlivými a s paní Alenou Wehle. Celý seminář probíhal v přátelské atmosféře, která mi v rámci programu umožnila sdělit ostatním moje vnitřní pocity i pochybnosti a přitom se necítit špatně, ale naopak se mi ulevilo. Po návratu domů jsem nechala vše doznívat s pocitem, že už začínám rozumět pojmům mít se ráda a vážit si sám sebe!

Zdenka Jahodová Lékárnice

Pro mě ten víkend znamenal setkání s pozoruhodnými lidmi, kteří byli otevření v pravém slova smyslu. Procházku v dešti vnímám jako požehnání. Tichý pochod mě obdaroval několika jemnými vhledy do povahy odpočívání a tématu správného a nesprávného vidění. Líbí se mi, jak k setkání Alena přistupuje. Je to příjemně prosté a i když "prezentovat se vlastním obrázkem" může být pro někoho noční můrou, je tam pro tento případ to pole citlivých lidí, takže ten vnímaný možný diskomfort se dějem v komfortním rámci skupiny, která v určité rovině naprosto rezonuje.

Martin Wilczek Fotograf