Nejsme všichni stejní

Máme cit pro detail, vyhýbáme se davu a nikdy bychom nešli dobrovolně na horor. Jsme hypersenzitivní, často duchovně zaměření, bereme ohledy na ostatní a přesto, když potkáme podobného mimoně, můžeme být každý úplně jiný.


před měsícem

Nejsme všichni stejní

 

Máme cit pro detail, vyhýbáme se davu a nikdy bychom nešli dobrovolně na horor. Jsme hypersenzitivní, často duchovně zaměření, bereme ohledy na ostatní a přesto, když potkáme podobného mimoně, můžeme být každý úplně jiný.

Naše výjimečně citlivá nervová soustava nám dává možnost všímat si drobností, které zůstávají ostatním skryty. Každý ty detaily ale vnímáme a zpracováváme malinko jinak.

Většina vysoce citlivých lidí dokáže číst lidské emoce, ale najdou se i tací, kterým to jde mnohem hůř i s těmi vlastními. Jsou totiž „pouze“ vysoce reaktivní.

Ale vezmeme to od začátku.
 


Hypersenzitivní lidi můžeme rozdělit do tří skupin:
 

a) fyzicky vnímaví

b) emoční

c) intuitivní


 


Ti první, fyzicky vnímaví, se naciťují do ostatních skrze svoje tělo. Když jsou v blízkosti zdravých lidí, vezou se na vlně nádherné energie a říkají si, jak je svět krásný. Jenže když se ocitnou mezi lidmi, které něco trápí, nastává doba temna. To se pak ptají, co se to stalo, kde je chyba, proč je najednou všechno bolí a jsou bez energie. Že to není jejich bolest je ta poslední varianta, kterou jsou ochotni si připustit.
 


Emoční typy jsou zase jako houby na pocity všech lidí v dosahu snad tisíce kilometrů. Dobře, ten dosah zas není tak velký a týká se jen našeho okolí, ale mě někdy připadá, že naladím vlnu klidně s překupníkem kůží v africe nebo se skandinávským strážcem národního parku.

Do našeho bioenergetického pole vstupují emoce cizích lidí s naprostou samozřejmostí tak, že je vůbec nedokážeme odlišit od těch vlastních. Kromě toho, že jsme terčem energetických upírů je ale potřeba naučit se rozlišovat, co jsou pocity ostatních lidí a co ty naše. Člověk se u toho sice nadře, ale bez takového rozlišení se nepohneme z místa.

 

Intuitivní typy jsou vůbec zvláštní bytosti. Někteří dokáží rozmlouvat s lidmi z druhého břehu, jiní vidí barevnou auru nebo předpovídají události, které se pak opravdu stávají. Intuitivní bytosti je více než koho jiného jednoduché označit za čaroděje a raději je postavit na hranici, než zkoumat, kde ty informace berou. Když se navíc takový člověk narodí s omezenou schopností komunikace, dostane nálepku postiženého, co si ůvbec nezaslouží uznání v reálném světě.



Vysoce citliví lidé vlastně tak celkově dostávají spoustu nálepek včetně chybných diagnóz a doporučení, co jsou úplně k ničemu. Hraniční porucha osobnosti, bipolární afektivní porucha, deprese, rozpad osobnosti… tady máte léky, přijďte za dva týdny na kontrolu a už se vezete. Ale o tom zase někdy jindy.

 

Chtěla jsem tu hlavně říct, že i vysoce citliví lidé můžou být dost různí. Často se mě lidé ptají, proč nedělám setkávání, společné večery a podobně. Jenže kromě toho, že jsem citlín introvert a samota je pro mě s malým dítětem vzácností, musím taky říct, že vysoká citlivost není zárukou bezmezného porozumění. Že každý z nás je malinko jiný typ a taky v jiné fázi poznávání sebe sama.
Jasně, najdeme společnou řeč, to zase jo, ale nebudou tu nutně vznikat přátelství na celý život, po kterých všichni toužíme.

 

Když průvodcuju zájezdy, procházím na začátku autobusem s otázkami, kde se tu ti všichni vzali, co jsou zač a co by rádi objevili. Během hodiny přesně vím, kde sedí citlivky a kolik z nich to o sobě ani zdaleka netuší. Je to roztomilé objevování a se spoustou z nich pak zůstávám v důvěrném kontaktu. Jsou to lidé pro mě tak zvláštně přitažliví (hluboce myslící, s nádhernou aurou) a často taky se silnými pocity vlastní nedostatečnosti. Připadá mi, že svoji citlivost mají napsanou přímo na čele. Ale že by se dali všichni propojit třeba výjezdem na společnou chalupu?

Takovou odvahu nemám. Jednak by spousta z nich překročila denní limit nových tváří a jiní by stáli celou dobu v povzdálí a sotva by se začali přibližovat, byl by čas balení na cestu domů.

 

Škála vysoké citlivosti má taky nějaké rozmezí. Jsou hypersenzitivní lidé, kteří těsně projdou testem a na spoustu podnětů reagují jenom o něco silněji než ostatní. Ale pak se najdou takoví ti úplně mimózovití, co slyší snad i trávu růst. Ti první jim pak můžou dávat nějaké rady, ale protože vychází jenom z vlastní zkušenosti, k porozumění se to vůbec nemusí dostat.

 

Být vysoce citlivým musí nutně znamenat být vysoce empatickým

 

Všichni se dokážeme radovat s ostatními když právě pociťují štěstí nebo soucítíme s těmi, kterým není zrovna ani trošku do smíchu. Tohle je empatie a vysoce citliví lidé moc dobře vědí, co to znamená.

Jenže ne všichni jsou zároveň vysoce empatičtí lidé, což jsou vůbec zvláštní mimózy. Ty posouvají prožívání vysoce citlivých ještě o míle dál. Vnímají jemné energie, přijímají je do svého těla a na to, aby rozlišili pocity druhých a ty vlastní, se neuvěřitelně nadřou.

Někteří vysoce empatičtí lidé promlouvají se zvířaty nebo klidně s rostlinami.

 

Vysoce citliví lidé můžou být zároveň i vysoce empatičtí, to se vzájemně nevylučuje. Jenom ne každý vysoce citlivý je právě člověk, co si během pár sekund přečte vaše myšlenky a napojí se na tajemství Universa.

 

Ať už jsme ale introverti, extroverti, emocionální, předvídači vize nebo hledači vysoce citlivých prožitků, společného máme pořád hodně. Patříme do skupiny lidí, kteří dostali možnost nahlížet do úplně jiných dimenzí a taky za to řádně platíme.

Aby nás okolí bralo vážně a nesnažili se nás věčně našťouchat do nějakých škatulí, musíme jim s ohleduplností nám vlastní vysvětlit, co jsme vlastně zač. A abychom jim to mohli vysvětlit a naučit je vedle nás žít, máme před sebou pořádnou úlohu vlastního poznávání.
 


 


 

Kromě blogu sdílím své pocity, příběhy a citlivou inspiraci na facebookové stránce S citem ven a na instagramu jako @jsem_citlivka.

Patříte taky mezi vysoce citlivé? Nevíte? Tak si stáhněte  eBook zdarma a otestujte se.

Pokud zrovna zkoumáte vlastní citlivost a chcete se zeptat na související témata ostatních, podobně laděných, najdete spoustu souvislostí v uzavřené FB skupině, kde vládne otevřenost, přijetí a vlídné prostředí.

Jestli toho máte na srdci hodně, rádi byste se lépe poznali, objevili souvislosti a necháte se vést, přihlašte se na individuální terapii v přírodě, na kurz nebo na seminář.

 


Alena Wehle

Celý život jsem se snažila svou zvláštní citlivost schovávat, až jsem ve třiceti zjistila, že tento dědičný povahový rys opravdu existuje.

Být vysoce citlivou osobou přináší řadu nevýhod, kvůli kterým je velmi snadné se stáhnout do ústraní s pocitem méněcennosti, ale zároveň je to dar, který když se naučíme přijímat, najdeme opravdové cennosti. Otevřeně mluvím o tom, co cítím, co mě zraňuje, umím si nastavit své hranice a nebojím se věřit své intuici.

A protože jsem už delší dobu průvodkyní po krajině vnější, dokážu vás provést i po té vnitřní a ukázat vám cestu, jak s citem ven.

Více o Alči najdete tady.


Sdílet



Patříte mezi vysoce citlivé?

Otestujte se a zjistěte, jaké jsou vlastnosti hypersenzitivních lidí.

E-BOOK ZDARMA